9. B v Praze (2016)

8. 6. 2016

9. B v Praze (2016)

Poslední výlet se třídou. Pro někoho motivace, jak si vše užít, pro někoho stres. Každopádně poslední a to nezmění nikdo. Ve čtvrtek dne 19. května tato jízda začala.

Pro mou třídu už v 5:30, kdy jsme měli sraz na nádraží Třinec - centrum. Kupodivu přišli všichni, nikdo nezaspal a my mohli začít svoji spanilou jízdu do hlavního města naší republiky.

Cesta nám utíkala a počasí přálo, takže jsme mohli sledovat krásu naší země i přes okýnko vlaku. Po čtyřech hodinách jízdy jsme dorazili na hlavní pražské nádraží. Poté se musela jít naše třída ubytovat. Cesta na ubytovnu z nádraží trvala deset minut. Druhou zastávkou bylo Staré město a jeho zákoutí. Paní učitelka Hučíková nám o něm (stejně jako celé tři dny o dalších památkách) pověděla spoustu zajímavostí.

Rozchod na oběd a nakoupení případných suvenýrů všem přišel vhod. Nejenom, že nás už bolely nohy, ale i hlad byl obrovský. Skupinka, ve které jsem byla i já, použila rozchod k odpočinku a doplnění ztracených sil svačinou, kterou nám připravili rodiče. Staroměstské náměstí, Národní knihovna, Karlův most, a dokonce i Židovské město bylo poctěno naší návštěvou. Opět jsme se spoustu nového dozvěděli, ale všichni byli natolik unavení, že kdybyste se mě zeptali, co si pamatuji, tak vám neřeknu ani půl slova. Den jsme završili v policejním muzeu, kam jsme sice přišli pozdě, ale díky ochotě místních pracovnic jsme mohli zhlédnout i tuto sbírku. V době, kdy jsme si prohlíželi všechny kousky v muzeu, se hrálo čtvrtfinále mistrovství světa v ledním hokeji, a tak každému z nás neustále zvonil mobil se zprávami o našem týmu. Mně přišlo neuvěřitelných 204 zpráv od mého otce, který mě informoval o každém vývoji na ledě.                                                                                             

Každá část města byla úchvatná, ale úplně nejvíce mě okouzlila večerní Praha. Už cestou na nákup potravin na další den se město skoro dokonale vylidnilo. Večer přišla rána od učitelů, když nám řekli, že se půjdeme po celodenním procházení znovu projít. Ze začátku jsme nemohli ani chodit, ale nakonec jsme si i tento bod programu užili. Někdo si našel západ Slunce, někdo zase všude kolem pobíhající psy, no a někdo byl okouzlen krásou města a Kavčích hor.                                                            

Druhý den opět začal v brzkých ranních hodinách. Hned po snídani jsme poznávání Prahy zahájili zostra – cestou na Pražský hrad. Tolik turistů pohromadě jsem neviděla snad nikdy! Toto na Praze nenávidím, všude spoustu lidí, všudypřítomný strach, že vám někdo vleze do batohu a vezme peněženku nebo jiné cenné věci.

Těsně před obědem jsme navštívili Poslaneckou sněmovnu. Nejvíce mě zaujal sál, kde naši poslanci schvalují zákony, podle kterých se máme řídit. Nejoblíbenější částí dne měl být oběd, ale díky velmi nepříjemné obsluze, která nás nazvala školkou, nám chuť jídla trochu zhořkla. Když nám bylo oznámeno, že půjdeme na Petřínskou rozhlednu, která je postavena podle vzoru Eiffelovy věže, celá třída naše učitele přímo proklínala.                          

A na večer jsme naplánovali divadelní představení. Do Švandova divadla nás dovezlo metro a tramvaj. Představení se jmenovalo Dioptrie růžových brýlí, byla to komedie, která zaujala celou třídu. Na tramvajové zastávce jsme dokonce pozdravili jednoho z herců hrajícího v této komedii.                                                                                 Poslední den plynul ve velmi uvolněném a klidném duchu, jelikož jsme procházeli velmi hezkými místy bez mnoha turistů. Navštívili jsme botanickou zahradu, Karlovo náměstí, Novoměstskou radnici a spoustu jiných míst, ale nejvíce mě zaujal památník heydrichiády, kde nám pustili film o atentátu na zastupujícího říšského protektora. Poté následoval oběd a hodně dlouhý rozchod na Václavském náměstí.      

Prahu jsme opustili v 17:46 a každému z nás došlo, jak moc rychle tento výlet uběhl.      

                                                                                              Nicola Macurová, 9.B

Fotografie Mgr. Michal Foff



blok